KRONIKA

Přesnější zprávy o vzniku vesničky Kozlov nejsou známy a tak první doložené zmínky o ní pocházejí z roku 1347, v té době patřila vesnička pod litomyšlské biskupství.

V letech 1469 až 1470 táhl od Moravské Třebové přes Českou Třebovou a její okolí do Čech král Matyáš se svými vojsky. Část jeho vojska táhla přes Kozlovský kopec a kozlovskou dolinu v níž podle pověstí našli smrt a proto se toto údolí nazývá Uhrovy Doly. Ještě dnes si můžeme prohlédnout v okolních lesích zbytky zákopů. V dřívější době byly v těchto místech nacházeny koňské podkovy a také i nějaké zbraně což nám tuto pověst potvrzuje.

Roku 1776 byla v obci postavena kaple panny Marie, kaple má dřevěnou zvonici s polygonální lucernou a je zakončena cibulovou bání.

Roku 1786 byl Kozlov odtržen od Litomyšlského děkanství a přidělen k České Třebové.

Do roku 1825 bylo v Kozlově pouze římskokatolické náboženství, které pouze jedna rodina odmítla přijmout a byla za to toho roku na hrabství v Litomyšli trestána bitím.

Do poloviny 19-tého století patřilo k hlavní obživě obyvatel vesnice zemědělství a také jim velkou část času jim také zabírala robota, která byla roku 1848 zrušena a byla zrušena i vázanost půdy. Obec musela do té doby odvádět vrchnosti takovéto dávky: 1092 dní roboty koněm, 985 dní roboty pěší, 8 štuk příze, 18 a 1/4 lotu příze, 28 zlatých činže. Po zrušení roboty se začalo na venkov prosazovat jako druh obživy tkalcovství.

Roku 1848 byla provedena změna ve státním řízení a i v řízení úřadů, v obci tak skončilo období rychtářů. Dva roky poté roku 1850 si občané poprvé volily svého starostu a obecní představenstvo.

V roce 1856 byla postavena školní budova ale protože sní nebyly učitelé spokojeni tak roku 1877 byla postavena nová obecní škola. Náklady na její výstavbu se vyšplhali na 6000 zlatých. Prvním učitelem byl Mikuláš Smola, který zde působil mezi roky 1815- 1820. Učilo se jenom v zimě hlavně z důvodu, že v zimě nebylo tolik práce a učitel s žáky se scházeli vždy u někoho na statku. Druhým učitelem byl Podhajský Jan, který učil do roku 1828. V nové škole učil p. Vágner.

Po prohře v bitvě u Hradce Králové v Rakousko-Pruské válce okolo roku 1866 táhlo Rakouské vojsko zpět do Rakouska přes Litomyšl, Ústí nad Orlicí, Českou Třebovou ale i přes Kozlovský kopec. V obci bylo ubytováno přes den okolo 500 kanonýrů a i tolik koní, děla si však museli ponechat v okolních polích.

V této době bylo provedeno sčítání majetku obce, který činí: 24 jitra a 64 sáhů polí, pastvin a lesů. Výnos z těchto pozemků pro obec byl 88 zlatých a 73 krejcarů. Celkem majetek obce činil 523 jitra a 1600 sáhů dolnorakouské míry.

Dne 21. května roku 1867 napadlo tolik sněhu, že vydržel na polích ležet celé tři dny.

K 1. lednu roku 1876 bylo nařízeno používat nové míry

Roku 1879 se ve vesnici rozšířily neštovice, ve vesnici zemřelo díky této nemoci hodně dětí a tak jim bylo zakázáno navštěvovat i školu, aby se nemoc dále nešířila.

K 31. prosinci 1880 bylo provedeno sčítání lidu, v obci bylo provedeno s tímto výsledkem: ve 48 rodinných domcích bylo napočteno 323 obyvatel.

Tohoto roku 1880 byla vesnice zasažena povodní ale i v předchozích letech tento jev nebyl ojedinělý. Dřívější známé povodně se datují k letům 1875, 1848, 1840 a 1819.

Podle této tabulky máme možnost porovnat jak se vyvíjeli platy a také ceny některých potravin, platy a ceny jsou uvedeny ve zlatých.

Z této tabulky je vidět, že za toto sledované období se ceny zvedly přibližně 4-krát a mzdy za odvedenou práci se zvedli přibližně 8-krát, což je na dnešní dobu nepředstavitelné.

16. května roku 1885 napadlo okolo 30 cm sněhu, který vydržel celý týden a napáchal tak značné škody na úrodě.

1. října roku 1887 dostala obec od akademického spolku "Smetana" 85 knih.

Roku 1890 bylo provedeno další sčítání obyvatelstva s výsledkem 329 obyvatel v obci.

4. až 6. ledna roku 1894 klesly teploty až na -28 stupňů Celsia.

V roce 1900 namalovali Max Švabinský, Rudolf Vejrych, Vaňáč do štítu chaloupky, dnes známá jako chaloupka Maxe Švabinského, obraz svatého Václava. Zhotovení této kresby jim trvalo pouhý jeden den.

Roku 1903 postihlo okolní vesnice krupobití a zničilo jim veškerou úrodu. V Kozlově se vybralo na pomoc postiženým obcím 24 korun a 70 haléřů.

Roku 1904 bylo půlky května do půlky září období sucha a tak se na polích neurodilo a tak stát musel poskytovat příspěvky na chudé. Obec obdržela ze státní kasy 240 korun.

Roku 1905 byl postaven obecní hřbitov, náklady na jehož výstavbu se vyšplhali na 3500 korun.

20. října roku 1907 byl v obci založen sbor dobrovolných hasičů. Sbor měl 30 činných a 18 přispívajících členů. Založení sboru dobrovolných hasičů se uskutečnilo po požáru v obci u kterého zasahovali sbory dobrovolných hasičů ze Svinné a ze Zhoře.

V červnu roku 1908 bylo postaveno skladiště, které mohli používat dobrovolní hasiči. Stavba přišla na 1 485 korun. Toho roku se také započalo s výstavbou hasičské nádrže nad budovou školy.

5. července 1908 si dobrovolní hasiči mohli vyzkoušet hasičské stříkačky a poté si i jednu zakoupit za 2200 korun.

Roku 1909 byla vesnice opět zasažena povodní v takovém rozsahu, že hrozilo protržení hráze u nově vybudovaného rybníka. Celá dolní náves byla tzv. pod vodou.

V roce 1910 bylo ve vesnici 302 obyvatel.

V létě roku 1911 se teploty vyšplhali až na 42 stupňů Celsiovy stupnice.

Roku 1914 proběhla mobilizace a dotkla se i obyvatelstva naší obce. Z naší obce bylo odvedeno ve třech etapách 13 vojáků a obec ještě musela odvést 40q ovsa a 10q žita.

4. března 1915 byl proveden další odvod a tak bylo celkem odvedeno 22 vojáků a 16 bylo osvobozeno pro práci na dráze. Z těchto vojáků byly 4 ranění, 3 zabití  a 6 zajato. Obec tohoto roku musela odevzdat 60q ovsa, 30q žita a 25q pšenice.

Roku 1916 byly odvedeni další 2 vojáci. V obci bylo ubytováno 14 uprchlíků z Istrie. Rodinám jejichž člen musel narukovat do armády bylo vypláceno skoro 1000 korun měsíčně od obecního úřadu.

V těchto válečných letech byly občanům přidělovány potravinové lístky, protože byla nouze veškeré potraviny. Maso nebylo k sehnání nebo bylo moc drahé, také boty byly hodně drahé a tabák nebyl také k sehnání. Nebylo skoro ani čím topit, protože uhlí ani dřevo nebylo k sehnání. Na osobu bylo přidělováno na měsíc například- 1kg cukru, 6kg mouky a petrolej.

Roku 1916 se 22. června konal další odvod a odvedlo se 25 vojáků.

Obec měla odvést 440q brambor, což znamenalo sklidit 450kg na 1 míru což někteří ani nenakopali. Sedláci a hospodáři museli odvádět i obilí a odváděli ho takové množství, že si pak sami museli kupovat obilí na osev.Obec odváděla téměř vše co se odvádět mohlo, odvádělo se seno, sláma, dobytek, koně a také máslo.

V roce 1917 bylo odvedeno dalších 7 vojáků.

V obci se se často ukrývali uprchlí zajatci ze zajateckých táborů. Nejvíce bylo Rusů, Srbové a také nějací Italové. Rusů bylo za období války dokonce několik stovek.

12-tého dubna roku 1918 byl z kapličky odebrán zvon pro válečné účely.

Odvody obilí a dobytka pokračovali i v poválečných letech a tak se začalo s potravinami obchodovat na černém trhu.

V roce 1921 postihlo obec od 16 května do 25 října období sucha, v obci vyschli všechny rybníky i studny.

V tomto roce 1921 bylo provedeno další sčítání obyvatelstva. V obci bylo napočteno 287 osob.

1921- rakouský císař Karel se vrátil do Uher a chtěl se znovu ujmout vlády, hrozilo tak další vypuknutí války a tak se uskutečnila další mobilizace. Z obce byly odvedeni tři záložníci a jeden kůň.

V letech 1922 a 1923 se začala plánovat výstavba nové silnice od "hájovny" do České Třebové. Rozpočet na tuto stavbu byl vypočten na 400 000 korun. Obec měla přispět 25 000 korunami ve splátkách 5000 korun na rok.

V roce 1923 se začalo s výstavbou této silnice. Pozemky byly od občanů vykupovány za tyto ceny za 1ár:

Občané se ale báli této stavby z důvodů, že přijdou o své pozemky a že to obec příliš zatíží.

V roce 1924 byl odborem turistů odkoupen pozemek na Kozlovském kopci na kterém se plánovala stavba rozhledny.

Roku 1929 byla na Kozlovském kopci postavena vojenským zeměpisným ústavem a za přispění města Česká Třebová dřevěná rozhledna, která byla 29 metrů vysoká.

V roce 1929 byla ve zdejším kraji velice krutá zima, když teploty v lednu a v únoru klesali až ke 40 stupňům pod bodem mrazu. Mělo to za následek, že v obci začali vymrzat i studny.

V tomto roce 1929 se také dostalo na opravu kapličky.

Dne 3 července roku 1929 zemřel pan J. Sitař, místní hostinský a stal se prvním občanem z obce, který se nechal pohřbít "žehem" v Pardubicích.

27 a 28 října roku 1930 se přehnala přes okolní lesy větrná bouře, která poničila 30 až 70% lesního porostu. Odstraňování následků této bouře trvalo přes dva roky.

V roce 1931 bylo provedeno další sčítání občanů. Kozlov- 294 obyvatel.

Ve zdejší obci jak bylo již dříve zmíněno fungovala také obecní škola a tuto školu navštěvovali zdejší děti jakéhokoliv vyznání. Asi do roku 1912 navštěvovali školu pouze děti katolického vyznání. V této tabulce se můžeme podívat na srovnání, jak se rozšiřovala v obci i jiná náboženství.

K 1. lednu roku 1931 byl zhotoven soupis jmění obce, obec byla v té době nezadlužená.

Z této tabulky si můžeme všimnout, že pro obec byly nejcennější její budovy, pozemky a nějaké to vybavení sboru dobrovolných hasičů, jinak obec nedisponovala žádnou velkou finanční hotovostí.

V roce 1931 byl v obci založen spolek divadelních ochotníků a tak bylo pro jejich činnost pořízeno i nové jeviště za 6 360 korun.

V roce 1931 také pan Karel Tomeš, českotřebovský divadelní umělec, namaloval pro místní divadelní spolek oponu.

Roku 1932 se poprvé v obci začala objevovat nezaměstnanost.

V roce 1932 byla nedaleko rozhledny postavena malá chata, která měla sloužit odboru turistů.

V březnu 1932 se v obci nachází 18 nezaměstnaných osob.

V obci se uskutečnilo sepsání stavu hospodářského zvířectva. Byly napočítány přes 2 stovky hospodářského zvířectva. Bylo to: 85 krav, 11 jalovic, 5 býků, 27 telat, 2 prasnice , 60 prasat , 41 koz, 1 kozel a 10 koní.

K roku 1933 se datuje první divadelní představení a ještě několik dalších představení. Divadelní spolek představil zdejším občanům tyto divadelní hry: Osiřelo dítě, Tulácká krev, Dědoušek si namlouvá. Členové divadelního spolku také uspořádali silvestrovský večírek s programem.

V roce 1936 došlo k rozšíření chaty, aby v ní mohli bydlet nájemci, byla přistavěna kuchyň, sklep, prádelna a nové pokoje. Chata při slavnostním otevření dostala jméno podle zde dříve působícího slavného umělce Maxe Švabinského.

15 března roku 1936 byl v obci založen tělovýchovný spolek Sokol, předseda byl pan A. Rousek. 19. dubna tohoto roku se přihlašují do tělovýchovného spolku první členové. Do Sokola se přihlásilo: 23 členů, 5 dorostenců, 5 dorostenek, 15 žáků a 20 žákyň.

30. srpna ještě toho roku stihly členové Sokola uspořádat svou první slavnost ve formě veřejného cvičení. Z výtěžku této první slavnosti a z darů si mohli členové spolku pořídit své první náčiní, spolek si pořídil bradla a kruhy celkem za 2 060 korun.

Dne 23. září roku 1938 byla vyhlášena mobilizace a z obce bylo odvedeno 14 mužů.

7. října 1938 bylo oznámeno, že obec Kozlov patří k Německé říši. Byl to ale omyl, který byl způsoben špatným posunutím kopírovacího papíru.

11. října 1938 byla do vesnice dosazena pohraniční finanční stráž, která čítala 10 mužů a také jsem byla poslána státní policie.

24. listopadu 1938 bylo definitivně prohlášeno, že obec Kozlov patří k ČSR a byla tak odvolána policejní hlídka.

15. března roku 1939 pochoduje německé vojsko obsadit Čechy a Moravu.

19. března 1939 musí členové pohraniční stráže odevzdat zbraně a také civilní obyvatelstvo musí odevzdat všechny zbraně na obecní úřad.

V tomto roce byla také rozhledny na Kozlovském kopci zasažena bleskem, který ji poškodil natolik, že rozhledna musela být stržena.

V roce 1940 byla také rozpuštěna pohraniční finanční stráž.

V květnu 1940 zasáhla naši vesnici jedna z mnoha povodní.

V roce 1941 byla provedena druhá nástavba chaty Maxe Švabinského, při které nabyla dnešní podoby.

21. června roku 1941 byla dokončena elektrifikace obce a poprvé si mohli obyvatelé vesnice rozsvítit.

13. května 1944 byla obstoupena vesnice německými vojáky a byly provedeny domovní pohlídky, protože bylo podezření, že se v obci nachází partyzáni. Ve vesnici se v té době nacházel jeden sovětský důstojník ale obec byla včas o domovních prohlídkách informována a tak byl voják včas ukryt do bezpečí.

Za války byla také vězněna první žena Maxe Švabinského Ela Švabinská (Vejrychová), byla vězněna ve vězení v Ravensbrucku.

V květnových dnech roku 1945 při ústupu německých vojsk se v obci založil místní odboj, který měl za úkol hlídat obec před nebezpečím.

V těchto květnových dnech roku 1945 při ústupu fašistických vojsk padli B. Novotný a F. Vaňous.

Další životy položily tito občané naší vesnice: Pakosta Karel, Starý Rudolf, Pirgl Stanislav, Horský Viktor a Marie Coufalová- Žabová. Čest jejich památce.

5. května roku 1945 byl v obci ustanoven národní výbor. Do jeho čela se postavil L. Aigel.

V květnu 1946 vyhrála komunistická strana I. volby.

Do obce bylo v tomto roce zavedeno telefonické spojení. Byly zde dva telefonní přístroje a to jeden byl na obecním úřadě a druhý byl zřízen v domě paní Škeříkové, jako veřejná telefonní stanice.

V roce 1949 bylo v obci založeno strojní družstvo, které později přešlo v JZD. Po svém založení si strojní družstvo si pořídilo první traktor s valníkem. Započalo se také s výstavbou kravína, který byl dokončen v roce 1955.

V roce 1949 se také poprvé po obci rozezněli tóny místního veřejného rozhlasu.

V tomto roce se také započalo s výstavbou vodovodu, který byl v dokončen v roce 1951.

V roce 1965 byl v obci vybudován obchod, ve kterém se prodávalo smíšené zboží.

V tomto roce se také vybudovala autobusová zastávka, která byla postavena na kopci asi 500 metrů od vesnice.

V roce 1967 byla zrestaurována chaloupka Maxe Švabinského kterou sám Max Švabinský několik let navštěvoval.

16. srpna v roce 1967 zemřela Ela Švabinská.

V tomto roce došlo ke sloučení obcí Kozlov a Svinná, sloučily se také zdejší JZD a přejmenovali se na JZD "Svornost".

V roce 1968 převzal JZD Svornost státní statek Česká Třebová.

V letech 1970 a 1971 bylo provedeno oplocení hřbitova pletivovým plotem.

V roce 1971 došlo k rozdělení obcí Kozlov a Svinná.

V roce 1972 byla provedena oprava požární zbrojnice a kapličky.

V tomto roce byl ustanoven nový Národní Výbor, členy byly: Přívratský, Kapounová, Kloubec, Jeníková, Jindra Z., Tojmar Jan, Sitař Z., Rousek B., Hladík, Rousková a Čejková B.

V roce 1972 se také prodala budova bývalé obecní školy státnímu statku Česká Třebová a od pana Sitaře byla odkoupena budova místního hostince.

V roce 1972 si také místní obyvatelé pořídily první osobní automobily.

V roce 1973 byla zrestaurována malba ve štítě chaloupky Maxe Švabinského.

V tomto roce se také provedla oprava místního hostince a také byly po obci vybudovány asfaltové komunikace.

V roce 1976 bylo vybudováno vedle budovy bývalé obecní školy dětské hřiště s kolotočem. Zdejšímu sboru dobrovolných hasičů byla přidělena požární stříkačka PPS-8, kterou má zdejší sbor ve svém inventáři dodnes.

V roce 1985 dosahovali v zimních měsících teploty až k -27 stupňům Celsiovy stupnice.

V roce 1987 byla alej Maxe Švabinského vyhlášena "Chráněným přírodním výtvorem". Alej se skládá převážně z bříz, pouze u vrcholu jsou duby, jeřáby a javory. Stromů bylo při inventarizaci téměř 1 000. Bříza je ale strom poměrně krátkověký a některé stromy jsou již v havarijním stavu a tak se stává aktuální otázka obnovy aleje.

Dne 29. srpna roku 1988 postihla obec povodeň, která napáchala obrovské škody. Hlavně na největší památce v obci na chaloupce Maxe Švabinského. Silná průtrž mračen vyplavila z okolního pole ornici, kterou byla chaloupka Maxe Švabinského zaplavena. Chaloupkou se prohnala voda a dílo zkázy dokončil nános bahna, který byl půl metru vysoký. S úklidem ještě ten den přispěchali na pomoc tři desítky brigádníků, byly to převážně obyvatelé místní obce. Také státní statek česká Třebová přislíbil svou pomoc, protože také měl svůj díl viny na vytopení chaloupky Maxe Švabinského.

K 1. lednu roku 1989 došlo ke sloučení obce Kozlov s městem Česká Třebová.

V červnu roku 1989 byl pro obec zhotoven nový vrt pitné vody, který je hluboký 180 metrů.

Na jaře roku 1990 byla provedena úprava interiéru chaty Maxe Švabinského v nákladu 1/2 milionu korun. Před vchodem do chaty byla také vybudována nová terasa s posezením.

19. června roku 1993 se uskutečnilo referendum k samostatnosti obce. Ze 111 oprávněných voličů se referenda zúčastnilo 105 voličů. Výsledek referenda byl: 64 voličů pro samostatnost a 41 proti samostatnosti. Referendum tedy proběhlo úspěšněji pro zastánce samostatnosti a tak byl výsledek referenda oznámen na Národním Výboře v České Třebové. Tento požadavek ale muselo ještě potvrdit ministerstvo vnitra, protože obce s počtem občanů menším než 500 obyvatel museli žádat ministerstvo vnitra o povolení osamostatnění. Ministerstvo vnitra ale obci Kozlov osamostatnění nepovolilo, hlavním důvodem byl prý obecní rozpočet, který nebyla obec schopna sestavit tak aby byl vyrovnaný.

V roce 1995 byl z kapličky odvezen obraz Madony s děťátkem do depozitáře v České Třebové. Na obrazu Madony s děťátkem je na zadní straně obrazu napsáno: "roku 1753 13. září za správní Jana Pakosty Richtáře počestné obce Kozlovské a Matěji Radiměřského"

Na jaře tohoto roku se také uskutečnila generální oprava střechy kapličky.

V roce 1996 byl vydlážděn chodník u kapličky a bylo provedeno zabetonování základů kapličky. V obci bylo také rozšířeno veřejné osvětlení o sedm nových světel.

V září roku 1997 byly provedeny opravy místní obecní komunikace.

V tomto roce byla také provedena generální oprava transformátoru i jeho budovy, který zásobuje obec elektřinou a sloužil od roku 1941.

8 srpna roku 1997 odjela z obce parta místních dobrovolníků pomáhat odstraňovat následky záplav do obce Troubky.

V dubnu roku 1998 byla provedena výměna střechy nad sálem a jevištěm místního hostince.

V červenci roku 1998 začala firma Telecom s pokládkou telefonního kabelu po obci. Občané tak měli možnost, pokud měli zájem nechat si nainstalovat do svého domu tzv. pevnou linku.

V roce 1999 začali firmy Teza a Rydo s budováním nového hřiště vedle budovy místního obchodu. Sbor dobrovolných hasičů také přiložil ruku k dílu a provedl oplocení hřiště.

V tomto roce byla také provedena generální oprava elektroinstalace v budově místního hostince.

Od roku 1999 začala firma Eko-bi s.r.o. s pravidelným svozem domovního odpadu a tříděného odpadu na jehož třídění byly do obce dodány tzv. "zvony" do kterých se třídili plasty, sklo a papír.

V roce 1999 bylo v aleji Maxe Švabinského 671 stromů a z toho bylo asi 500 v uspokojivém stavu.

V červenci roku 2000 byla započata stavba převaděče pro dálkové šíření signálu společností Radiomobil. Věžovou stavbu je také možné využívat jako rozhlednu. Správcem rozhledny je klub Českotřebovských turistů. Stavba byla dokončena 22 srpna toho roku.

V roce 2000 bylo v obci 152 obyvatel ve 48 staveních.

V roce 2001 dochází k založení tzv. "osadního výboru", jehož členy jsou: Pakosta J., Rousek Z., Stránský J., Voleský V. a Heger Vojtěch.

V zimě roku 2002 byla naše obec zasažena sněhovou kalamitou. Obec byla po dva dny nepřístupná po silnici od rozcestí silnice Litomyšl- Kozlov-Semanín.

28. března roku 2002 byla provedena generální oprava sociálních zařízení neboli WC a prostoru kuchyně v místním hostinci. Na opravě se podílela firma Gebesan z České Třebové a také několik dobrovolníků z řad místních občanů.

V srpnu roku 2002 se v bývalém hostinci u Hurtů usídlila parta studentů z Ostravské univerzity a vytvářeli zde sochařská díla, která byla po dokončení převezena do České Třebové do parku Javorka, jehož se staly inventářem a máme možnost si je tam prohlédnout i dnes.

21. června roku 2003 uspořádalo Myslivecké sdružení Kozlovský kopec - Němčice výstavu k 80. výročí založení ČSMJ. Výstava byla bilancí činnosti mysliveckého sdružení za posledních několik let.

S příchodem jara roku 2004 prošlo okolí kapličky několika teréními úpravami. Byl upraven prostor před kaplí, který byl celí vydlážděn a také byl upraven přilehlý chodníček.

Dne 4.6. 2004 zemřela ve věku 92 let paní Zuzana Švabinská, adoptivní dcera známého umělce Maxe Švabinského.

4. července roku 2004 se od 15:00 konala u místní kapličky p. Marie Zbraslavské slavnostní mše na vysvěcení nového zvonu, který se jmenuje "svatý Pavel". Zvon ve zdejší kapličce chyběl od druhé světové války, kdy byl zrekvírován,

V červenci tohoto roku se konal již třináctý ročník běhu na Kozlovský kopec. Pořadatelem této akce byl českotřebovský Iscarex. Zvítězil p. M. Vítek a v ženské kategorii vylepšila traťový rekord na 21:12 min. Jana Jiroušková.

Na přelomu léta a podzimu roku 2004 byla provedena restaurace sgrafita Žněčka, které vytvořil Max Švabinský ve štítu Pecháčkova statku. Restaurátorské práce provedly Veronika Zimová a Kamila Hamáková, studentky Institutu restaurování a konzervačních technik v Litomyšli pod vedením akademického sochaře Jiřího Novotného.

Roku 2004 byla provedena generální oprava místní autobusové zastávky. Opravu provedla parta zdejších dobrovolných hasičů.

V červenci roku  2005 začala I část rekonstrukce chaloupky Maxe Švabinského, která byla v říjnu ukončena.

V srpnu tohoto roku se začal dělat nový asfaltový povrch na silnici v Aleji Maxe Švabinského, a to po její celé délce.