Ela Švabinská

(*19. 11. 1878 - 10. 8. 1967)

    Eliška se narodila 19. listopadu roku 1878 v Podmoklech nad Labem. Její matka Josefa Vejrychová byla literárně nadaná a otec Rudolf Vejrych pracoval na železnici. Byla drobné a křehké postavy s tmavými vlasy. Ela miluje hudbu, literaturu, přírodu i výtvarné umění. V roce 1895 se v Praze na Národopisné výstavě poprvé setkala s Maxem Švabinským. Vznikla mezi nimi láska na první pohled a Max brzy začal chodit do rodiny Vejrychovy na návštěvy. Vztah Ely a Maxe se vyvíjel a vyvrcholil svatbou 2. června roku 1900. Svatební obřad byl v Litomyšli a hostina se konala v Kozlově, kde Eliny rodiče koupili malou opuštěnou chaloupku, a místní obyvatelé připravily novomanželům krásné přivítání.

    Ela jezdila s Maxem do Kozlova trávit letní i zimní prázdniny a Max zde tvořil svá známá díla. Ela se stala Maxovou velkou inspirací a byla šťastná když mu mohla stát modelem. Její první portrét vznikl již na jaře roku 1896 v pražském bytě Vejrychových. Od té doby stála Maxovi modelem několikrát do roka. Známá díla na kterých stála Ela modelem jsou: "U stavu, Kulatý portrét, Ela v klobouku, Šedivý portrét, Kamélie a nejznámější je olejomalba "Chudý kraj". Sama napsala knihu "Vzpomínky z mládí".

    Kozlov měla Ela velice ráda a jak sama říkala, jezdila sem aby měla na co vzpomínat, kvůli přírodě, klidu a krásným západům slunce. Po dlouhých létech, která zde trávila s Maxem ve spokojeném soužití nastal v roce 1919, když zemřel její otec Rudolf Vejrych. Max už se do Kozlova nikdy nevrátil a ona tady zůstala najednou sama. Přestože tady již bydlel a hospodařil její bratr Karel a do Kozlova jezdil i její druhý bratr Rudolf, nastala v jejím životě prázdnota. Začala si hledat nové přátele, kteří pak za ní do Kozlova jezdili na návštěvy. Navštívilo ji zde mnoho osobností známých jmen.

   Za války byla aktivní členkou protifašistického odboje a Kozlov se stával útočištěm i místem schůzek pronásledovaných odbojových pracovníků. V únoru roku 1943 byla za tuto činnost zatčena a dva roky vězněna v koncentračním táboře v Ravensbrücku. Do Kozlova naposledy přijela v létě roku 1967. Zemřela v Praze 10. srpna roku 1967. Kozlovský hřbitůvek se stal místem jejího posledního odpočinku.     

 

zpět